Pohádkový les

Cesta pohádkovým lesem:
Pohádkové dobrodružství spojené s aktivním pohybem je určeno dětem z mateřských škol a 1. stupni škol základních. Děti absolvují cestu v doprovodu rodičů nebo starších sourozenců. Akce vznikla v Severočeském kraji a byla dárkem organizované turistiky dětem k jejich svátku - Mezinárodnímu dni dětí.

Do lesa lze zařadit:

Poznávání větviček stromů a keřů.
Volíme jen známé dřeviny jako je bříza, dub, buk, borovice, smrk, modřín, z keřů šípek, trnka, černý bez apod. U dětí předškolního věku stačí znalost základních jehličnatých stromů a u těch nejmenších se spokojíme s určením, zda předložená rostlina patří nebo nepatří do lesa; v tomto případě připravíme dvě větvičky lesních stromů a dva druhy pokojových rostlin. Kontrolu můžeme zařadit hned na začátek trasy jako podmínku vstupu do pohádkového lesa. Při hodnocení ovšem budeme benevolentní a při neúspěchu necháme dítě s rodiči znovu větvičky prohlédnout a opravit původní tvrzení. Do lesa se nakonec musí dostat každé dítě.

Hledejte Honzu!
V určité vzdálenosti od značené cesty je ukryt český Honza, třeba na malé lesní mýtince, u velkého stromu nebo na kopečku. Kdo Honzu najde, dostane za odměnu jednu ze zlatých buchet, které mu upekla na cestu jeho máma.

Žvýkačková střelnice.
Děti házejí nalezenými šiškami na žvýkačky zavěšené na větvích stromů, a to tak dlouho, dokud se nestrefí. Žvýkačky je vhodné zavěsit do různých výšek a vzdálenost hodu odstupňovat podle stáří dětí. Kontrolu umístíme u míst, kde je možné šišky snadno najít. Dbáme, aby děti neházely proti slunci.

Zlatý poklad.
Zlatý poklad mohou tvořit čokoládové mince, odznaky a další předměty ukryté pod pařezem, za stromem nebo mezi kameny. Děti poklad najdou pomocí buzoly. Poklad ukryjeme do několika míst a děti jdoucí po sobě dostanou pokaždé jiný azimut. Volíme kratší vzdálenosti a azimut musí dětem nastavit pořadatel na kontrole. Nejde o Znalost azimutu, ale o první seznámení s busolou, tedy jako celá akce má i tato část především motivační smysl.

Trpasličí stráň.
Trpasličí stráň je plná lízátek a jiných dobrot. Na stráň se však mohou vyšplhat jen ty děti, které na molitanové žíněnce předvedou pěkný kotoul.

Pomerančový les.
Do pomerančového lesa se děti dostanou přes lanovou lávku zhotovenou ze dvou lan napjatých nad sebou ve vzdálenosti výšky dětské postavy. Pro starší děti můžeme lanovou lávku umístit přes malý potůček nebo prohlubeň, ale vždy s ohledem na bezpečnost dětí. Rodiče dávají dětem záchranu. Pomerančový les umístíme nejlépe na okraji lesa, kde rozvěsíme pomeranče na nízké větve stromů. Je vhodné vybrat takový směr, aby pomeranče byly po celou dobu akce osvětleny sluncem. Pomeranče zavěšujeme na slabé motouzy. Obdobně můžeme uspořádat i banánový les.

Perníková chaloupka
Perníkovou chaloupku, hlídanou zlou ježibabou, může představovat větší krmítko nebo bouda u lesní školky pobitá perníkem zabaleným v celofánu. Děti musí tak, aby je ježibaba neviděla, uloupnout po jednom perníčku a utéct s ním z její zahrádky.

Co do lesa nepatří.
V určeném úseku trasy mají děti za úkol zjistit předměty, které do lesa nepatří. Kdo v závěru nedovede kouzelníkovi vyjmenovat předměty, které do lesa nepatřily, musí se vrátit a všechno si znovu pečlivě prohlédnout. Možná, že na příští vycházce upozorní tyto děti někoho ze svých kamarádů nebo dospělých, že třeba plachovka od svačiny, kelímek od krému nebo obal od čokolády patří zpět do batohu a doma do popelnice.

Setkání s pohádkovými bytostmi.
Setkání s pohádkovými bytostmi podmiňuje nějakou tělovýchovnou aktivitu, např. k vodníkovi se děti dostanou po dřevěných plackách umístěných ve vlhkém terénu. Odměnou jim může být barevná pentlička s emblémy akce; vodník takové pentle rozvěsil po okolních stromech. Budulínkovi musí děti ukázat, jak se podlézají kořeny pařezu, aby se dostal z liščího doupěte. Vílu Amálku mohou děti vysvobodit z moci hrozitánského draka, pokud se do něho strefí šiškou.

Zaječí dráha.
Zaječí dráha se umísťuje na rovném úseku lesní cesty. Začátek a konec úseku hlídají zajíci, kteří sledují, zda děti dovedou pelášit tak rychle jako oni. Nejde o závod, pouze o rychlé proběhnutí asi padesátimetrové vzdálenosti.

Les strašidelných hadů.
V lese strašidelných hadů najdou děti ve větvičkách stromů a keřů vpletené hady ze sladkého želé. Děti musí prokázat trochu důvtipu a šikovnosti, aby dostaly hady z nesnadno dostupných větví.

Doktor Bolíto.
Od doktora Bolíto dostanou děti tabletku vitamínu C a recept na zdraví: hodně pohybu na čerstvém vzduchu.

Loupežníci.
Loupežníkům mohou děti ukrást sladký poklad jen tehdy, přiblíží-li se k nim po ležící kládě. Kláda musí být dostatečně široká, pojištěná proti posunutí a nesmí mít kluzký povrch. Rodiče dávají dětem záchranu.

,,Ach, to je dálka, táto, mámo, vezměte mě na koníka,""
hlásá nápis na stromě, doplněný vtipnou kresbou. Pokud někdo z rodičů opomene dětem text přečíst, upozorní je na nápis dobrý skřítek.
Cesta k datlí kontrole je pak především aktivitou rodičů a ovšem i zdrojem radosti dětí.

Vílí palouk.
Na palouku víl si děti zatančí podobně jako víly. Pokud budou víly s jejich tancem spokojeny, ukáží jim směr další cesty.

Výše uvedené aktivity jsou pouze ukázkami toho, co můžeme v pohádkovém lese pro děti připravit. Pořadatel si vybere některé z nich, případně si vymyslí další. Stačí jen sledovat televizní večerníčky a pohádky a námětů bude bezpočet.
Pohádkové cesty mohou být tematicky zaměřené - Zakleté království, Cipískovy první krůčky, Za Křížohorkou,...

Poznámka: Výše zmíněný text není mým nápadem, jenom jsem ho upravil a uvádím ho zde, protože si myslím, že je to moc povedené.