Lžičkovaná

Představme si, že všichni účastníci hry stojí v pomyslném kruhu, kde každý vidí jen toho, koho má po pravé ruce: to je jeho oběť, má za úkol jej zneškodnit. On sám je tedy obětí člověka po levé ruce, jehož totožnost pochopitelně nezná. Tento kruh je pouze pomyslný!

Na začátku hry dostane každý od vedoucího lísteček se jménem své oběti. Lísteček si schová a nikomu ho neukazuje.

Vraždí se nepozorovaně přiložením lžičky na krk. Proti vrahovi se lze bránit vytasením své vlastní lžičky ještě PŘEDTÍM než se vrahova lžička dotkne krku oběti, v tuto chvíli musí vrah odtáhnout s nepořízenou a zkusit to později znovu. Pokud se mu útok povede, je zabitý definitivně mrtvý a do hry již nijak nezasahuje. Svůj lísteček se jménem toho, koho měl zabít, předá svému vrahovi - teď ji má zabít on.

Kruh se postupně zmenšuje, ideálně zbude na konci jen jeden hráč, který se stává vítězem. Když tomu tak není, vítezí ten z přeživších, kdo má na svědomí nejvíce mrtvých.

Když je moc hráčů, lze vytvořit dva pomyslné kruhy.
Je dobré hrát dejme tomu od budíčku po večerní nástup, nevraždit tedy ve spánku apod.