Hráč, který začíná, neřekne své slovo hned na rovinu jako třeba např.: Kamera, ale toto slovo si vybere v duchu a všem ostatním toto podstatné jméno popisuje, ale tak, aby neřekl přímo jeho název. V okamžiku, kdy jeden z ostatních (nemusí být na řadě) řekne stop, tak ten, co je na řadě, musí si vymyslet podstatné jméno, které bude začínat na poslední dvě písmena předchozího, a začne ho slovně popisovat. Tak dlouho se jede, dokud někdo neřekne stupido. Stupido se říká jen pokud máte podezdření, že to někdo pokazil, a pak se pozpátku zjištuje, jestli tomu je tak.
Ten, co to pokazí, tak získává postupně písmena ze slova stupido.
Menší ukázka: Já jako první si myslím kameru a říkám že je to vec kterou používají filmaři, díky ní se můžeme dívat na televizi, musíme před použitím do toho strčit kazetu. Teď někdo řekne stop a ten druhý si myslí rakev. A zase ji popisuje.