Stroj času

Oblíbené hry, osobní poznámky a seznamy jsou funkce pro přihlášené uživatele.
Přihlaš se nebo si založ nový účet.

Věk hráčů: Starší děti, Dospívající a dospělí
Počet hráčů: 15 až 50
Délka: Do 111 minut
Příprava: Náročná
Zapsáno: 15. 4. 2013 v 22.52
 
Pro sestavení stroje času musí skupina dát dohromady řadu součástek a splnit úkoly. Práce na hraně reality je však riskantní a čas se může každou chvíli zbortit... je možné to vůbec stihnout?

Pravidla

Upozornění: hru je třeba před její realizací důkladně nastudovat a POCHOPIT. Jeden člověk by měl mít o všech postupech a návaznostech dokonalý přehled, on by měl být ten, kdo hráče seznamuje se situací.

Jde o kooperativní hru, kdy všichni hráči spolupracují za účelem splnění úkolu (hrají všichni společně "proti hře"). Je možná i varianta soupeření více týmů proti sobě, ale není to ono:)

Nejdřív je třeba vymyslet náležitou legendu, proč je třeba sestrojit stroj času. My jsme to měli takhle: „Srážka s asteroidem je nevyhnutelná, Zemi čeká zkáza. Jediným místem, kam lze uprchnou, je minulost.“ (viz poutač)

Hra probíhá tak, že všichni hráči spolupracují a snaží se sestavit onen stroj. Stroj má řadu součástek, záleží na vás, jak si to vymyslíte, budu popisovat pravidla tak, jak jsem tuhle hru organizovala na jedné akci.

Součástky a návod, jak stroj sestavit, shromažďují hráči plněním úkolů a hledáním předmětů na určitém předem daném území (u nás to bylo v celém prostoru rekreačního střediska, kde jsme byli).

Zpočátku se shromáždí na jednom místě, kde jim organizátor sdělí základní informace. Měl by to být ten, který má o všem přehled. Jeho role je velmi důležitá. Já jsem říkala zhruba toto:

„Jste tady všichni? Mám pro vás dvě zprávy, jedna je dobrá a jedna špatná. Tak nejdřív tu špatnou: blíží se asteroid, všechny rakety už před časem zmizely ve vesmíru s těmi nejbohatšími a nejvlivnějšími a není žádná naděje, že bychom mohli střet s planetkou přežít. No, a teď ta dobrá. Je tu ještě jedna možnost, jak se zachránit. Existuje prastarý obřad, který by nás všecky mohl přesunout do minulosti. Bohužel, zůstaly z něj jen velmi kusé informace. Ale pokusím se vám o něm říct všechno, co vím.
(následující věci ukazuju na obrázku)
Základem stroje je křídový obrazec nakreslený na zemi. Má mít nějaký tvar, ale jaký, to netuším. Dál musí být v kruhu nějaká voda, určitě velmi speciální, zbraňuje smrti žízní při cestách časem. Dalším předmětem je zdroj světla, jež osvětluje cestu staletími. Zdroj musí být samozřejmě rozsvícený. Jak jistě víte, užitečnou cestovatelskou pomůckou je lano. To nejlepší lano lze vyrobit z vláken vesmírného pavouka. Pak je potřeba něco, co vám vždy ukáže ten správný směr. A pak je důležité mít něco, co dovede změřit, jak daleko jste se v čase posunuli.
A asi nejdůležitější součástí celé věci je kouzelná formule. Ta je někde zapsaná, nejspíš vyryta do skály, ovšem je tak silná, že nesmí být přenášena na papír ani jiný materiál jinde, než uvnitř již vzniklého obrazce.
Ještě mám pár věcí, co by vám mohlo pomoci: některé ze součástek musí být v jedné barvě a to v nějaké určité konkrétní, ne jen tak náhodně, ale v jaké, to se nezachovalo. A taky musí být některé speciálně upraveny, jak, to taky nikdo neví.
No, tak to by bylo...
Dobře, musím vám přiznat, že sestavování takového mocného stroje není nic bezpečného. Vlastně, je to hrozně riskantní, ale nám už opravdu nic jiného nezbývá. Každou chvíli může vzniknout nějaká trhlina v realitě, cokoliv, a v tu chvíli se každá součástka, kterou máte, stává strašně nebezpečnou. Já mám jisté školení, takže umím poznat, kdy taková chvíle nastává. Když uslyšíte tohle (velmi hlasité zapískání na píšťalku), okamžitě pusťte všecko co máte v ruce, všeho nechte a co nejrychlejc přijďte sem. A ještě něco: osamělý člověk by v téhle práci neměl moc šancí přežít... takže se všude musíte pohybovat ve dvojicích a držet se za ruce. Všechno pro sestavení stroje najdete tady v areálu. Jako ideální místo pro sestavování stroje se ukázala cesta přímo před vchodem do Rozsutce (chata, kde jsme bydleli). Jinde se o to nepokoušejte!
To by snad bylo všechno, pusťte se do toho.“
Nedávejte žádný další prostor pro dotazy! Odpovídejte, že víc prostě fakt nevíte a nemůžete říct.

Dvojice se nyní rozeběhnou do určeného prostoru a tam zmateně pobíhají a hledají, kde by se co dalo. To, co by měli zistit, je:
*nejdřív musí jít ke člověku sedícímu před Rozsutcem, který jim dá vylosovat barvu součástek
*tahle barva je využitá u: křídy, papíru a fixy nebo pastelky (na kouzelnou formuli), provázku, vody v hrnku, svíčky. Pro tyto součástky musí jít až když už tu barvu vědí.
*křídu (na namalování obrazce) mohou získat u schodů na terasu za splnění jistého úkolu
*hrnek na vodu najdou na skruži za chatičkami (nádoba na vodu proti smrti žízní)
*svíčku získají u pískoviště (součástka osvětlující cestu temnými staletími)
*metr získají v chatičce u rybníka za vyluštění přesmyčky (metr=součástka ukazující vzdálenost, jež urazili)
*tvar obrazce zjistí následovně: u volejbalového hřiště je hromádka ústřižků, které dají dohromady obrazec (viz příloha), u nich cedulka: ústřižky je možné nosit pouze po jednom!
*papír na napsání kouzelné formule je na sudu za Rozsutcem
*fixu nebo pastelku na napsání kouzelné formule je možné získat za vyluštění sudoku v hlavní budově u kulečníkového stolu
*buzola (součástka ukazující vždy správný směr) je pověšená na poutači u parkoviště
*vlákno vesmírného pavouka je nutné sebrat pavoukovi, který běhá po louce
*sirky na zapálení svíčky jsou neodvázatelně přivázané ke klouzačce u rybníčku
*kouzelná formule je neodlepitelně nalepená na žlutém kontejneru na plasty
*upravit je třeba následující součástky: provázek, svíčka, hrnek s vodou
*úpravu součástek je možné provést u ohniště
*pokud se jedné dvojici nepodaří součástku upravit, musí se o to pokusit jiná dvojice

Podívej se do přiloženého souboru „pokyny“. To jsou papíry, které jsem vytiskla a rozdala pomocníkům, lidem, kteří seděli na konkrétních místech a zajišťovali dílčí úkoly.

V území může být také jedno stanoviště, kde za splnění úkolu (nemělo by to být nic jednoduchého) obdrží informaci, kde lze co najít (opět odkazuji na přiložený soubor „pokyny“). Stanoviště, pro které není stránka v pokynech, byla "samoobslužná", věci tam prostě jen ležely a oni je museli najít a přinést (papír, buzola, hrneček, sirky...)

Takže hráči měli ideálně postupovat takto: zjistit barvu, sehnat křídu, nanosit papírky s obrazcem, nakreslit ho, sehnat papír a pastelku, přepsat kouzelnou formuli (tím, že přiběhnou tam, kde je napsaná, kus si zapamatují, v kruhu napíšou a jdou znova). Mezitím přinést ostatní součástky, hrnek, provázek a svíčku úspěšně upravit, svíčku zapálit, hořící donést od sirek do kruhu.

Zpočátku samozřejmě byli zmatení a jen zjišťovali, kde co je, vlastně pořádně nevěděli, jak na to... když tu po čtvrt hodině zazněla píšťalka: nebezpečí, časová trhlina, všichni zpátky na výchozí místo.

POZOR! Nastává klíčový okamžik: osoba vysvětlující začne říkat ÚPLNĚ to samé, jako předtím:

„Jste tady všichni? Mám pro vás dvě zprávy, jedna je dobrá a jedna špatná....“ atd. atd.

Hráčům dojde – je tu časová smyčka. Mezitím pomocníci uvedou celé herní prostředí do původního stavu (viz „pokyny“), seberou již shromážděné součástky stroje... A celé znova. Na začátku si hráči vytáhnou jinou barvu (barvy se neopakují) a teď už vědí trochu víc. A jsou rychlejší. Ale nestihnou to, za čtvrt hodiny je tu časová smyčka znova:

Pííísk
„Jste tady všichni? Mám pro vás dvě zprávy, jedna je dobrá a jedna špatná....“

Potřetí už málokdy nechají organizátora dopovídat, většinou už si ho příliš nevšímají a snaží se domluvit, kam kdo půjde, aby to šlo co nejrychleji, nejefektivněji, nic se nezdržovalo...

Je dobré nastavit časový limit tak, aby skupina úkol splnila zhruba napočtvrté či napopáté, pak už často ztrácí motivaci a hra je přestává bavit. Naopak napodruhé či napotřetí by neměla kýžený efekt.

Dokážou-li vše sestavit, může se k nim organizátor-vysvětlovač přidat s tím, že vlastně ta úplně nejdůležitější ingredience je jejich nadšení a víra, že se vše povede. Všichni se chytnou za ruce do kruhu, odříkají formuli (kterou jeden z nich předčítá) a tím se přesunou do minulosti.
Jsme-li nároční, můžeme zařadit nějaký efekt (za šera pyrotechniku, ve dne petardu apod.), ale já jsem se bez toho obešla.

Hru si lze libovolně přizpůsobit místním podmínkám, vymyslete si vlastní úkoly, jejich počet a náročnost. Záleží na věku a počtu hráčů.

Hru jsem absolvovala na různých akcích celkem 4× (jednou jako hráč, třikrát jsem ji organizovala) a je to jedna z těch, kterou lze hrát v jedné skupině jen jednou. Důležitým psychologicky silným okamžikem je zjištění, že se všecko opakuje, to, co dokázali je pryč a zničené. Ten by nenastal, kdyby účastníci hru již znali.

Hru jsem hrála:
*jako hráč v cca 30 členné skupině lidí 15-25 let
*jako organizátor v pěti čtyřčlenných skupinkách dětí 12-15 let (viz níže)
*jako jeden z organizátorů v dvacetičlenné skupině 15-25 letých
*jako organizátor cca 35 členné skupiny cca 12-60 letých

Ta zde popisovaná verze je ta poslední zmiňovaná. Motivem celé hry může být samozřejmě i cokoliv jiného, než stroj času (jakýkoliv magický obřad...).

Ještě jednou upozorňuji: organizátor by měl mít celý proces dokonale zmáknutý, během prvního kola sledovat, co se děje, aby optimálně nastavil čas na jedno kolo.

V příloze najde „kouzelnou formuli“, kterou jsem použila, ale doporučuji, abyste si ji zkrátili, pokud byste ji chtěli použít (jde o zkrácený text písničky Omnos od Eluveitie). Je příliš dlouhá a moje skupinka ji zvládla jen díky tomu, že byla přilepená na kontejneru, který si přivezli až ke kruhu a opisovali to z toho... mohla jsem prohlásit něco jako že se skálou, ve které je nápis vyryt, nelze manipulovat, ale nechala jsem je:)

Předpokládá se, že hrajeme se skupinou, která nemá sklony podvádět (schovávat si věci do příštích kol, psát formuli na ruku, no, dovedete si představit). U takových bych se zařazením hry váhala.

Variace: hru jsem hrála i jako soutěž mezi týmy, týmů bylo pět po čtyřech lidech a každý sestavoval svůj kruh: na začátku kola si každý vylosoval jinou barvu. Tomu byly samozřejmě uzpůsobeny všechny úkoly.

Důležitým aspektem je pohyb ve dvojicích, které se drží za ruce. Ve variantě malých týmů to ale dost dobře realizovat nejde.

K signalizaci konce kola bylo využito: silný hlas, píšťalka, velká řehtačka, středověký roh.

Co si ještě vzpomenu, že bylo kdy použito:
*sestavování jedné strany rubikovy kostky (měli jsme naštěstí člověka, který to ovládal a složil asi tak za deset vteřin)
*loupání mandarinky (dvojice se přitom stále držela za ruce)
*luštění malé křížovky
*luštění snadného sudoku
*přepisování dlouhého čísla (místo formule), například pí na tolik desetinných míst, kolik se vám zachce
*lovení pingpongového míčku z kyblíku z vodou pomocí kelímku od jogurtu přivázaném na dvou provázcích, každý konec provázku drží jeden člověk
*luštění rébusů
*sestavování rozložené propisky v rukavicích
*lovení skleněné kuličky z kyblíku plného svinstva
*třídění čočky od rýže
*vyndavání ježka z klece

Přeji hodně úspěchů a nových nápadů při organizování!

V případě nejasností se ptejte, ale prosím, až po tom, co si pravidla i přiložené soubory projdete a zapojíte své šedé buňky mozkové;)
Potřeby: nákres stroje času, stopky a další hromada věcí (viz pravidla)
Hru přidala: Pampeliška
Zdroj nebo autor: akce Hnutí Brontosaurus
 


Načítám komentáře...
Vyhledávání hervyhledat hry Přidat hrupřidat hru
 
Animato.cz
Hranostaj v mobilu!
Hranostaj.cz nyní jako mobilní aplikace! Get it on iTunes! Get it on Google Play × Neruš!