Souboj družin uprostřed temné noci. Kdo získá více energitu a zajistí si přežití do příletu záchranné lodi…
Pravidla
Na povrchu vzdálené planety stojí pozemská výzkumná stanice, na které došlo k závažné poruše reaktoru. Krizová situace - jde o holé přežití všech přítomných - rozdělila dosud sehraný tým výzkumníků do dvou skupin bojujících o vlastní život. Nedostatek energie znamená také nedostatek kyslíku a tím pádem i neodvratnou smrt. Záchranná mise je již na cestě, ale pro přežití do chvíle jejího příletu je nutné zajistit dostatek energie potřebné k udržení alespoň základních funkcí základny. Jedinou možností je opustit základnu ve speciálním planetárním vozidle a sehnat co nejvíce energitu. Jedná se o velmi zvláštní horninu uvolňující během technologicky poměrně jednoduchého zpracování značné množství energie. Získání energitu z hlubinného dolu není s nefunkčním reaktorem možné. Jedinou šancí je sběr energitových valounů z povrchu planety. Takové naleziště se však, vzhledem k akčnímu rádiu planetárních vozidel, nachází v blízkosti základny pouze jedno. A není nijak bohaté. Na území základny trvá navíc dlouhá noc. Boj o život se přiostřuje…
Prvním krokem k této noční hře je mikro soutěž obou družin. Která z nich nasbírá během pěti minut nejvíce smrkových šišek, ta vítězí. Tato soutěž vám zajistí, pokud ovšem netáboříte uprostřed buko-habrových lesů, dostatek materiálu k výrobě energitu. Ten získáte tak, že z obří hromady dětmi nasbíraných šišek, vyberete sto těch nejlepších a každou z nich obalíte pořádně alobalem. Tuto činnost však provádějte utajeně, není vůbec třeba, aby děti věděly, jak energit vypadá. Obě družiny si mezitím vyrobí své vozidlo. Z kuláčků si sváží obdélníkový rám široký asi 60 cm a dlouhý tak, aby se do něj celá družina vešla a mohla v něm pohodlně chodit. Děti v rámu stojí jeden za druhým a rám drží v rukou v úrovni pasu. Vpředu si na rám přidělají dvě funkční baterky, vzadu kotlík nebo podobnou nádobu na sběr energitu. Těsně před setměním rozneste po lese všech sto energitových valounů. Plocha herního území zabírá asi 150x150 metrů. Měl by to být vrostlý smrkový les bez hustého podrostu a přílišných překážek. V hustníku nebo příliš náročném terénu se bude energit špatně hledat a vozidla špatně řídit. Ideální je, když se na herním území nalézají nějaké terénní vlny nebo roklinky, ale nesmějí být nebezpečně neschůdné a zarostlé. Na tomto území rozmístěte energit přímo na zem, na pařezy apod. Jednotlivé valouny umísťujte odděleně od druhých a nijak je nemaskujte. Tím je přípravná fáze ukončena.
Děti mohou o nastávající noční hře vědět předem (o tom, že bude, ne o tom, o co jde). Není nutné je nechat usnout a po hodině spánku znovu budit. Jakmile se dostatečně setmí, nastává čas vyrazit. Dětem teprve nyní sdělíme legendu příběhu, vysvětlíme pravidla a odvedeme je do lesa na okraj herního území. Již cestou k nalezišti by měla každá družina jet ve svém vozidle. Po herním území se pohybují pouze ve vozidle, nikdo ho nesmí opouštět. První v rámu, řidič, řídí celé vozidlo, udává směr jeho pohybu a sbírá energit, který posílá dozadu – poslednímu v rámu, který představuje obsluhu nákladového prostoru. Ten ukládá energit do kotlíku. Děti mohou po celou dobu mluvit a dohadovat se na řízení vozidla, směru pohybu, mohou si i vyměnit vzájemně místa v rámu, ale nesmí ho opustit, ani položit na zem. Jediným světelným zdrojem posádky jsou dvě baterky přidělané na čele rámu-vozidla. Vítězí družina, která sebere více valounů energitu – dožije se příletu záchranné expedice. Délka trvání vlastní hry je závislá na tom, jak snadno se dá energit najít. Určitě se nepodaří sebrat všechen a zbytečné protahování hry může být nudné. Řiďte se citem a nechte děti hrát po dobu, kdy je to baví. Asi dvacet minut by mohlo stačit. Případné pořizování fotodokumentace za použití blesku, je dětmi velmi nelibě komentováno, jelikož je připravujete o noční vidění. Ale co naplat, na planetě zrovínka vypukla elektromagnetická bouře…