Druhá světová válka. Proti sobě stojí spojenci, státy osy a "neutrální" státy, které se můžou přidat na jednu nebo druhou stranu.
Hra se hraje na kola. Každé kolo je složeno ze tří částí:
1. Luštění šifry, v té každá družinka zjistí, jaký stát v daném kole reprezentuje. My jsme hráli s šesti družinkami - Anglie, Francie (spojenci), Německo, Itálie (osa), Sověti, Švédsko ("neutrální"). Je to historicky nepřesné, ale potřebovali jsme přibližně stejnou délku názvů, kvůli férovosti šifer. Zaznamenává se pořadí vyluštění. Šifry jsme měli triviální, aby zbyl čas na bitvu a opakování. Na luštění je časový limit, v našem případě 10 minut.
2. Vyjednávání. Sověti a Švédsko se můžou rozhodnout, na kterou stranu se přidají. Spojenci a Osa je můžou lákat na svoji stranu, slibovat podporu v dalších kolech, taktizovat podle výsledků celotáborovky atp. Oba "neutrální" státy se mohou přidat i na stejnou stranu. Svoji volbu potichu oznámí vedoucímu, aby byl prostor i pro taktické nedodržení dohody. Limit na vyjednávání 2 minuty.
3. Armády proti sobě bojují. My jsme použili ocásky, které dávají šanci i v boji proti přesile čtyř na dva. Hraje se buď do posledního muže nebo do konce časového limitu (10 minut). Pokud není jedna armáda vybita před koncem limitu, rozhoduje počet zabitých. Bitevní pole musí být dobře ohraničené, ať nemůže poslední přeživší donekonečna utíkat.
Opakujeme, dokud nedojdou šifry nebo čas, stihli jsme 4 kola za odpoledne. V dalších kolech se snažíme, aby si každý užil roli neutrálního státu, aby družinka nehrála pořád s těmi samými spojenci atd. To se dá ovlivňovat tím, jakou šifru které družince dáme na začátku každého kola.
Hodnotí se počet vítězství (účast ve vítězné armádě). Při shodě počtu vítězství, rozhoduje pořadí v luštění šifer.
Je dobré vyhlašovat průběžné pořadí, ať mohou hráči taktizovat při vyjednávání.
Protože máme věkově rozmanité družinky, v jednom kole jsme zakázali luštit i vyjednávat nejstarším, aby si užili i mladší.