Jde o skutečný fotbal, tedy na hřišti nebo v tělocvičně. Lze hrát na velkém či menším hřišti, dle možností a počtu a zdatnosti hráčů. Na velkém hřišti se více naběhají, na malém je hra dramatičtější.
Hraje sudý počet hráčů, kteří vždy vytvoří dvojici, ve které je jeden slepý (má zavázané oči šátkem) a druhý vidoucí. Dvojice se drží za ruce, nebo jakkoliv jinak, ale po celou dobu hry se vzájemně dotýká. Podle počtu účastníků vytvoříme týmy, které mohou hrát každý s každým a podobně.
Pravidla:
Do míče kope pouze slepý a brání také pouze slepý! Vodič je vodič a vede, informuje o míči, o rozestavění hráčů a kam má jeho \\\"svěřenec\\\" kopnout. Hráči by si měli dopředu dohodnout strategii jak budou komunikovat a tu si vyzkoušet.
Pokud to jde, při autu vhazuji do hřiště jiný míč, aby byla hra dostatečně dynamická. Na zapískání se všichni zastaví - rozhodčí může hru přerušit při hrozícím nebezpečí zranění.
Délka jedné hry cca 10 minut, poté výměna stran (třeba i šátků). Zase záleží na čase, který máte, zdatnosti účastníků a podobně.
Hra je riziková z hlediska možných zranění v důsledku nakopnutí, srážky či špatného našlápnutí. (Zatím eviduji jen několik modřin na holeních, ale přesto s sebou vozím spray na zchlazení jako první pomoc.) Je třeba hráče-vodiče upozornit na odpovědnost, kterou mají.
Zážitkem je jak možnost být slepý a věřit druhému, tak zjištění, že ne každý umí opravdu efektivně informovat.