Co všechno chceš vytisknout?
Tento box se nevytiskne.
www.hranostaj.cz
Výměna identity
81%19 hodnocení
Počet hráčů: od 10 do 50
Věk hráčů: Mladší dětiStarší dětiDospívající a dospělí
Délka hry: Do 12 minut
Náročnost přípravy: Bez přípravy
Prostředí: Nezávislé na prostředíDo místnostiNa venDo terénuNa hřiště
Charakter hry: Pro zasmáníNa inteligenci / paměťMorální / sociálníZážitková / inscenačníSeznamovací
Jednoduchá, účinná a zábavná seznamovací hra a zároveň "icebreaker".
Autor nebo zdroj: Oddíl Vorvaň Nymburk
Inspirovala mě jedna epizoda Futuramy, kde profesor vynalezl stroj na výměnu těl.
Hráči si mezi sebou ve dvojicích mění identity následujícím způsobem: Dají ruku tomu druhému na hlavu, každý z nich řekne své jméno a nějakou věc, co má rád (např. Já jsem Pepa a mám rád fotbal.). Tímto si prohodili těla. Následně pokračují k dalším hráčům a proces se opakuje. Tentokrát se však Pepa už nepředstavuje jako Pepa, ale tím jménem, které získal od kolegy při první výměně.
Hlavním cílem je prohodit si identitu s co nejvíce lidmi a nakonec se pokusit najít zase tu svou.
Na závěr můžete zakončit krátkou zpětnou vazbou - "Jako kdo jste se cítili nejlépe?" atd.
Kromě seznamování můžete použít třeba jako úvod k nějakému programu o empatii.
Hráči si mezi sebou ve dvojicích mění identity následujícím způsobem: Dají ruku tomu druhému na hlavu, každý z nich řekne své jméno a nějakou věc, co má rád (např. Já jsem Pepa a mám rád fotbal.). Tímto si prohodili těla. Následně pokračují k dalším hráčům a proces se opakuje. Tentokrát se však Pepa už nepředstavuje jako Pepa, ale tím jménem, které získal od kolegy při první výměně.
Hlavním cílem je prohodit si identitu s co nejvíce lidmi a nakonec se pokusit najít zase tu svou.
Na závěr můžete zakončit krátkou zpětnou vazbou - "Jako kdo jste se cítili nejlépe?" atd.
Kromě seznamování můžete použít třeba jako úvod k nějakému programu o empatii.
Alternativní pravidla
Ťuňťa: Když někdo zapomněl jméno nebo věc co má rád, řekl že je prostě NO NAME.
Tim: Já to znám zase tak, že řekneme tomu druhému 10 věcí o nás a zapamatujeme si ty jeho. Jdeme k dalšímu řekneme mu věci té 1 osoby. Tak to prohodíme třikrát a potom soutěžíme, kdo si nejvíc zapamatoval z té poslední změny.
Marie: Já tuto hru znám jako "Matrix - výměna identity". Dvojice si mezi sebou vyměňují jmenovky (identitu) a říkají si zážitek z dětství. Takhle se vymění třikrát - spolu s cizím jménem, cizí jmenovkou se vyměňuje i cizí historka. Na závěr povídá každý tu historku, který k němu doputovala. Ten, komu tato identita doopravdy patří historku poupraví podle pravdy, získá zpátky spoji jmenovku a začne povídat příběh, který připutoval k němu...
Komentáře
Heli: Je jasné, že na konci mohlo být 5 stejných identit, když se zamyslíme nad tím, jakým způsobem může vypadat průběh hry. My jsme hráli něco podobného s partou a říkali jsme 3 věci, které o nás nikdo ze skupiny neví.
Modroočko: Mě osobně se to líbí, je to skvělý nápad, ale musím uznat, že pro mladší děti to byl docela problém udržet si pořádek v tom za koho se zrovna vydávají...
Luk: Pro vlčata (děti na 1. stupni ZŠ) to bylo obtížné; zapamatovat si, co jsem (a co mám rád), co je ten druhý jde napoprvé, ale po dvou třech výměnách už dávno nevěděli, opakovali pořád to samé, takže ke konci hry se sešlo i 5 stejných identit. Přiznávám, že i já coby dospělý jsem s tím měl problém, kdo v dané chvíli vlastně jsem.