Co všechno chceš vytisknout?
Tento box se nevytiskne.
www.hranostaj.cz
Gamebook naživo
77%5 hodnocení
Potřeby: připravená stanoviště, mapy
Počet hráčů: od 1
Věk hráčů: Mladší dětiStarší dětiDospívající a dospělí
Délka hry: Neurčitelná
Náročnost přípravy: Náročná
Prostředí: Na venDo terénu
Charakter hry: PohybováSlovníChodička / strategickáNa inteligenci / paměť
Najděte si, co je gamebook. Toto je jeho převedení do terénu (to by jeden neřekl, že).
Pro ty, co jsou líní hledat, sem dávám citaci z wikipedie:
Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.
Teď je již jistě zřejmé, v čem spočívá podstata hry: na téma zapadající do (např.) celotáborové hry vymyslíme "příběh" - my jsme měli akci volně inspirovanou Maškarádu od T. Pratchetta, hráči byli členové Zeměplošských aristokratických rodin, které sponzorují operu. Opeře škodil fantom a hráči v téhle fázi hry o něm hledali nějaké informace, co je vlastně zač a jak se ho zbavit.
V přiloženém souboru najdete celou vytvořenou hru (včetně novinového článku a "informační karty" na složce u Městské hlídky). Můžete se tím inspirovat.
Jednotlivá stanoviště očíslujte, umístěte do obálek (taktéž očíslovaných) a ty rozptylte rovnoměrně na hracím území. Jako hrací území se nám osvědčilo město (hráli jsme v pevnosti Josefov - viz přiložený soubor, ale nejsou tam zakreslená ta stanoviště, domalovávali jsme je až na místě). Pokud by se hra hrála v lese, je třeba velmi podrobná mapa (například mapa pro orientační běh).
Pečlivě zaznamenejte jejich umístění na mapě a ke každému přidejte ještě podrobnější popis, kde se nachází (např. - obálka je zastrčená za okapem). Je totiž vhodné obálky celkem dost schovat, jinak je někdo přemístí/šlohne.
Každá skupinka nebo osoba (my jsme hráli po skupinkách) dostane mapku, do které si zakreslí umístění stanovišť včetně jejich bližšího popisu. Taktéž je vhodné, aby měla u sebe telefon a v případě, že nemůže nějaké stanoviště najít, se ozvala organizátorovi, který má u sebe taktéž vytištěná všechna stanoviště a případně ztracené stanoviště dotyčnému přečte.
Pak postupně vyráží na trasu (po cca 3-4 min.) a je vhodné, aby hned na prvním stanovišti bylo více stejně "hodnotných" možností, aby se hráči rozptýlili a nešlapali si na paty.
Hráčům/skupinkám je zakázáno mezi sebou komunikovat, pokud se nenachází na stejném stanovišti. Taktéž je zakázáno otevírat a číst obálky v jiném pořadí, než jak je vede příběh. Samozřejmostí je to, že se obálky po přečtení vrací na přesně stejné místo, kde byly.
Závěr hry lze nastavit těmito způsoby (možná přijdete i na jiné, mě napadají tyhle dva):
*hráči mají pokyn, že až budou mít pocit, že vypátrali dost informací, se mají vrátit do "hotelu v Zapudrované ulici" (do klubovny apod.), kde si přečtou obálku č. 13, čímž skončí
*cílem hry je příběhem projít až na konec, který je pošle zpátky
Hru lze ozvláštnit např. postavami, které se po hracím území pohybují a různě interagují s hráči:
*bojují s nimi (dotykem/zásahem míčku atd. - dotyčný se musí odebrat na místo, kde se zas oživí/hráč musí odevzdat papírek, za což dostane trestný bod...)
*dávají jim hádanky, za jejichž uhodnutí poskytnou výhodu
*"Kolík Aťsepicnu" (má vtipné hlášky a rozdává hráčům "uzenky" - sušenky, příp. čaj atd.)
*utíkají před nimi (osoba má u sebe "klíč", který musí hráči získat, aby mohli projít do nějaké další části hry, když chytí prchající osobu, tak jim klíč vydá)
Další postřehy:
*u mě to dopadlo tak, že většina skupinek si chtěla projít příběh celý (nebo skoro celý) i s všemi alternativami a tak jim to trvalo mnohem déle, než jsem předpokládala
*pokud hrajete ve městě (což doporučuju), je fajn na obálky napsat kromě čísla i větičku "Prosím, neničte, po ukončení hry bude odstraněno" (nebo něco na ten způsob)
*jednotlivým částem příběhu je třeba přiřadit čísla naprosto náhodně, aby podle nich nešlo odvodit, kudy vede ideální cesta
*příprava (vymýšlení příběhu) trvá poměrně dlouho, nepodceňujte ji! Taktéž si dejte pozor, abyste "dopsali" všechny alternativy a nějaký kus příběhu nevedl na číslo, které vůbec nemáte. Taky by měl mít příběh alespoň trochu návaznost, aby jej jedna skupinka neprošla za 15 min. a jiná za dvě hodiny (tj. někam lze vstoupit až po tom, co známe informaci získanou jinde)
*ve hře kromě příběhu můžou být i otázky - nejkratší cesta příběhem je přes správné odpovědi (a vítězem je pak hráč, který prošel nejrychleji)
Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.
Teď je již jistě zřejmé, v čem spočívá podstata hry: na téma zapadající do (např.) celotáborové hry vymyslíme "příběh" - my jsme měli akci volně inspirovanou Maškarádu od T. Pratchetta, hráči byli členové Zeměplošských aristokratických rodin, které sponzorují operu. Opeře škodil fantom a hráči v téhle fázi hry o něm hledali nějaké informace, co je vlastně zač a jak se ho zbavit.
V přiloženém souboru najdete celou vytvořenou hru (včetně novinového článku a "informační karty" na složce u Městské hlídky). Můžete se tím inspirovat.
Jednotlivá stanoviště očíslujte, umístěte do obálek (taktéž očíslovaných) a ty rozptylte rovnoměrně na hracím území. Jako hrací území se nám osvědčilo město (hráli jsme v pevnosti Josefov - viz přiložený soubor, ale nejsou tam zakreslená ta stanoviště, domalovávali jsme je až na místě). Pokud by se hra hrála v lese, je třeba velmi podrobná mapa (například mapa pro orientační běh).
Pečlivě zaznamenejte jejich umístění na mapě a ke každému přidejte ještě podrobnější popis, kde se nachází (např. - obálka je zastrčená za okapem). Je totiž vhodné obálky celkem dost schovat, jinak je někdo přemístí/šlohne.
Každá skupinka nebo osoba (my jsme hráli po skupinkách) dostane mapku, do které si zakreslí umístění stanovišť včetně jejich bližšího popisu. Taktéž je vhodné, aby měla u sebe telefon a v případě, že nemůže nějaké stanoviště najít, se ozvala organizátorovi, který má u sebe taktéž vytištěná všechna stanoviště a případně ztracené stanoviště dotyčnému přečte.
Pak postupně vyráží na trasu (po cca 3-4 min.) a je vhodné, aby hned na prvním stanovišti bylo více stejně "hodnotných" možností, aby se hráči rozptýlili a nešlapali si na paty.
Hráčům/skupinkám je zakázáno mezi sebou komunikovat, pokud se nenachází na stejném stanovišti. Taktéž je zakázáno otevírat a číst obálky v jiném pořadí, než jak je vede příběh. Samozřejmostí je to, že se obálky po přečtení vrací na přesně stejné místo, kde byly.
Závěr hry lze nastavit těmito způsoby (možná přijdete i na jiné, mě napadají tyhle dva):
*hráči mají pokyn, že až budou mít pocit, že vypátrali dost informací, se mají vrátit do "hotelu v Zapudrované ulici" (do klubovny apod.), kde si přečtou obálku č. 13, čímž skončí
*cílem hry je příběhem projít až na konec, který je pošle zpátky
Hru lze ozvláštnit např. postavami, které se po hracím území pohybují a různě interagují s hráči:
*bojují s nimi (dotykem/zásahem míčku atd. - dotyčný se musí odebrat na místo, kde se zas oživí/hráč musí odevzdat papírek, za což dostane trestný bod...)
*dávají jim hádanky, za jejichž uhodnutí poskytnou výhodu
*"Kolík Aťsepicnu" (má vtipné hlášky a rozdává hráčům "uzenky" - sušenky, příp. čaj atd.)
*utíkají před nimi (osoba má u sebe "klíč", který musí hráči získat, aby mohli projít do nějaké další části hry, když chytí prchající osobu, tak jim klíč vydá)
Další postřehy:
*u mě to dopadlo tak, že většina skupinek si chtěla projít příběh celý (nebo skoro celý) i s všemi alternativami a tak jim to trvalo mnohem déle, než jsem předpokládala
*pokud hrajete ve městě (což doporučuju), je fajn na obálky napsat kromě čísla i větičku "Prosím, neničte, po ukončení hry bude odstraněno" (nebo něco na ten způsob)
*jednotlivým částem příběhu je třeba přiřadit čísla naprosto náhodně, aby podle nich nešlo odvodit, kudy vede ideální cesta
*příprava (vymýšlení příběhu) trvá poměrně dlouho, nepodceňujte ji! Taktéž si dejte pozor, abyste "dopsali" všechny alternativy a nějaký kus příběhu nevedl na číslo, které vůbec nemáte. Taky by měl mít příběh alespoň trochu návaznost, aby jej jedna skupinka neprošla za 15 min. a jiná za dvě hodiny (tj. někam lze vstoupit až po tom, co známe informaci získanou jinde)
*ve hře kromě příběhu můžou být i otázky - nejkratší cesta příběhem je přes správné odpovědi (a vítězem je pak hráč, který prošel nejrychleji)
Takže ještě jednou díky za inspiraci, mám za úkol vymyslet městskou hru a tohle se mi vážně líbí (a vzhledem k tomu, že to bude mimo naše děti i pro děti z jiných měst, tak doufám, že se bude líbit i jim - Mocné rody a podobné zjišťovačky po městě se hrajou pořád)
Celý příběh se dá projít jenom z toho, co je tu v přiložených souborech, neměli jsme žádné CP běhající po městě. Nejrychlejší postup je start => hlídka => paní Bochánková (nebo místo paní Bochánkové =>knihovna => knihovník => Medoděj Vylítl).
U paní Bochánkové nebo Medoděje už musí znát to jméno a z něj spočítat, kam dál (počet písmen ve jméně - 11).
V našem případě bylo ukončení tak, že cílem hry bylo zjistit co nejvíc informací o fantomovi a hlavně to, jak se ho zbavit. Hráčům bylo řečeno, že až budou mít dost informací, mohou se vrátit zpátky (na start/na základnu), kde to pak dali dohromady (skupinky spolupracovaly) a na to navazovala další hra, jejíž cílem bylo najít jeho vraha a odnesení důkazů k Fantomově hrobu. Celé to bylo součástí příběhu na víkendové akci, záležitosti v příběhu byly předtím a další na to navazovaly.
kdyby sis ten příběh přečetl(a), tak bys zjistil, že žádné nechybí a hra je kompletní - to, že tam nejsou všechny čísla od jedné do nevímkolika, nic neznamená. Můžeš si stanoviště očíslovat jak chceš, nebo třeba opísmenkovat nebo označit obrázky... je to úplně jedno.
Když začneš tím, co je na začátku (jako první zpráva) a pak pokračuješ podle příběhu (ne tak, jak je to napsáno na stránkách za sebou), tak tě to nikdy nepošle na číslo, které neexistuje. - to je důležité, aby každá odbočka měla svoje dokončení.
rádi bychom si zahráli tvoji hru, ale v PDF souboru chybí celekm dost stanovišť, nemohla bys, prosím tě, doplnit ty zbývající, popř. mi je poslat na e-mail. Moc by nám to pomohlo.
Díky