Toto je hra o překonání svých zábran a o sebeovládání. Sami zjistíte, že to vůbec není tak lehké, jak to vypadá.

Jeden hráč si zaváže oči a postaví se tak 30 metrů od pevné zdi. Mezi ním a zdí by neměla být žádná překážka. Ostatní stojí těsně před zdí (s určitou rezervou, tak 2 metry od ní).

Nevidomý hráč se rozběhne proti zdi a musí spoléhat na to, že ho ostatní zachytí a zabrzdí. Neměl by před sebe dávat ruce v ochranném gestu, ale běžet sprintem, jako kdyby běhal padesátku na olympiádě. Chytači musí být zcela zticha, aby nebylo slyšet, jak daleko je nevidomý ode zdi. Měli by být takové fyzické síly, aby byli schopni běžícího zastavit a nezranit jeho ani sebe.

Sami poznáte, že není téměř možné bežet takto plnou rychlostí. Člověku se zdá, že už tam musí být, ale není tomu tak - uběhnutá vzdálenost klame. Podvědomý pud dát si před sebe ruce či zpomalit je velmi silný. Pozorovatelům může přijít velmi komický způsob, jakým se někteří hráči snaží zachovat vysokou frekvenci kroků za co nejnižší rychlosti - skoro, jako by beželi na místě.

A na závěr jedna dobrá rada - opravdu není dobrý vtip hráče naschvál nechytit. Ani na to nenarážejte slovně - kazí to pocit důvery, který nevidomý musí mít v ty, kdo ho zachycují.