Jedné deštivé noci se skupinka vedoucích (zvládl by to i jeden a dva bohatě stačí) převlékne do pláštěnek (nejspíše nebudou chtít zmoknout) a vydá se k prvnímu stanu. Vzbudí jednoho z obyvatel se slovy v duchu následující věty: "Potřebujeme pomoct, přelil se potok a je třeba odvodnit kuchyňku, ještě nás napadlo že by to mohl/a dělat [osoba který ten den opravdu hodně pracovala a zaručeně šla spát pozdě na kraji vyčerpání, její existence by měla být součástí přípravy hry], do dvou minut za námi přijď do kuchyně, nepřijdeš-li, vzbudíme ho/ji," Pokud bude probuzený po dvou minutách opravdu vylézat ze stanu, vedoucí ho zaženou zpátky a jeho jméno si poznamenají. Nechá-li práci na osobě [...], vedoucí neudělají nic. Tento proces zopakují se všemi skauty/skautkami/vlčaty/světluškami...
Ráno při nástupu by bylo pěkné bez uvedení důvodu vyznamenat (pochválit, nebo odměnit) hráče zaznamenané na papírku vedoucích.
Důvod vyznamenání se hráčům řekne až později. A jak už to u morálních/sociálních her bývá, udělá se kolečko, ve kterém si hráči sdělí, jak se při hře rozhodovali, zda půjdou či nepůjdou. Jakou roli připisují noci a dešti atd.