Tuto hru hraje Jeden hráč (budu ho zde označovat jako Jeden s velkým J) proti všem ostatním. Optimálním počtem hráčů je asi 5, tedy čtyři proti jednomu, ačkoliv i ve více hráčích je možné tuto aktivitku provozovat, i když to ten nebohý Jeden nebude mít tak lehké.

Vše začne tím, že si Jeden hráč vymyslí nějaké slovo, pokud možno málo známé, dlouhé a složité. Ostatním napoví první písmeno tohoto slova. Úkolem hráčů je uhodnout toto myšlené slovo, úkolem Jednoho je odolávat co nejdéle.
Také bývá rozumné předem omezit okruh slov, která se používají, jen na podstatná jména (jednotné číslo).

Hra probíhá tak, že někdo ze skupinky hráčů si vymyslí nějaké slovo, které začíná na známé písmeno (nebo písmena) a nahlas ho ostatním popíše, vysvětlí, uvede synonymum apod., nesmí ale použít kořen vymyšleného slova. V okamžiku, kdy tak učiní (nemusí ani dokončit výklad), se všem ostatním roztočí kolečka v hlavě a snaží se přijít na to, co to vlastně mělo být.

Pokud na slovo přijde Jeden, nahlas řekne že "XXX to není" (za předpokladu, že to opravdu není jeho myšlené slovo; pokud je, prohrál). Tím je nebezpečí zažehnáno a další ze skupinky hráčů může přijít s dalším slovem se správným začátkem.

Pokud ale na slovo přijde někdo jiný ze skupinky hráčů, nejprve musí napočítat do deseti, čímž dává Jednomu trochu času navíc, a pak současně s tím, kdo slovo nadhodil, nahlas slovo vyřknout. I během počítání má Jeden možnost přijít na myšlené slovo. Pokud to ale nedokáže a pokud se oba dva hráči ze skupinky strefí na stejné slovo, Jeden toto kolo prohrál a musí dát ostatním další písmenko svého cílového tajného slova. Tím se zúží okruh nadhazovaných slov (musí mít správný začátek) i kandidátů na to hledané. Pokud se oba hráči nestrefí do stejného slova, mají smůlu, kolo je neplatné, i kdyby náhodou jeden z nich řekl to hledané.