Hráči se rozdělí na dva stejně silné týmy, které si rozlosují úlohy - obránci nebo útočníci.

Spirála smrti je vlastně kruh na zemi, nejlépe z lana, může být i nakreslený křídou nebo vyrytý do země. Velikost kruhu odpovídá počtu hráčů, asi tak 1,5 až 2 metry obvodu na jednoho obránce. Uprostřed je poklad - míček, bota, cokoliv. Tento poklad se útočníci snaží ukořistit - jakmile k němu proniknou, vyhrávají.

Útočníci začínají u startovní mety asi 30 metrů od Spirály. Sem se také chodí nabíjet, když jsou vyřazeni. Obránci stojí okolo kruhu a snaží se ho bránit, dovnitř ale nesmějí. Útočník, který je plácnut obráncem, je vyřazen a musí se jít nabít na start. Obránci můžou být i mimo obvod kruhu, vybíhat a působit tak chaos v řadách nepřátel, pokud je ale mimo obranné postavení na obvodu kruhu více než jeden obránce, je to de facto sebevražda.

Po úspěšnéím dobytí Spirály se role mění a vítězí ten tým, který dovnitř pronikl za kratší čas.

Průnik do Spirály musí být čistý. Platí pravidlo, že všechny sporné případy, ať již typu 'Už jsem tam půlkou palce u nohy byl', tak i případy supermanů, kteří jedním skokem přeletí řady nepřátel a deset centimetrů před dopadem na zem zavadí cípem pláště o ruku obránce, tyto případy se řeší vždy ve prospěch obránců. Tím se hra mění na využívání okamžitých chyb obránců, trestání otevřených míst na obvodu kruhu a na snahu o co největší synchronizaci útočných akcí. Strategie je zde překvapivě důležitá, neboť osamocení útočníci málokdy uspějí. Přesto hra bývá rychlá, jedno kolo trvá většinou méně než pět minut.