www.hranostaj.cz
Volací...:)
72%12 hodnocení
Potřeby: noviny, chňapky na hrnce...nic víc
Počet hráčů: od 10 do 100
Věk hráčů: Mladší dětiStarší dětiDospívající a dospělí
Délka hry: Delší
Náročnost přípravy: Bez přípravy
Prostředí: Do místnostiNa ven
Charakter hry: PohybováPro zasmáníS násilnými prvkyNa inteligenci / paměťSeznamovací
já komín, volám tebe, trampolíno aneb jak si rychle vzpomenout na přezdívku a neschytat ránu
Autor nebo zdroj: hra není z mé hlavy = pěkný večer s fajn lidmi ve vánočním čase
Všichni přítomní se posadí do kruhu a každý popořadě si vymyslí a řekne svou přezdívku (vokno, ďůlek, já, no, tinki vinki, tkanička a pod.), pro těžší podmínky jen jednou... doprostřed se postaví člověk, který v ruce drží např. srolované noviny či chňapky čili něco, čím může své spoluhráče přetáhnout přes hlavu bez větší újmy na zdraví... a začne např. já stromeček volám mističku = a nato si musí vybavit, kdo je mistička, a dříve než se dotyčný stačí vymáčknout (já mistička volám zoubka) se ho snažit praštit ... pokud je tak stane, role se mění, mistička jde doprostřed a stromeček začíná = já stomeček volám já atd... atd... hra je nekonečná, takže záleží na vaší výdrži:)

...hráli jsme to asi ve 20ti lidech na parketách, takže doběhnout z jedné strany kruhu na druhou ve snaze někoho dostat a ještě v ponožkách snížit rychlost nebyla žádná sranda:))

... a když se přezdívky často nemění, lidé si je snadno zapamatují, tak "volání" přeskakuje z člověka na člověka a chudák "prostředníček" neví jak se vrhnout dřív.... takže příjemnou zábavu a málo modřin:))
Alternativní pravidla
Fčelka: Hráli jsme na táboře podobnou hru, ale spíš v kruhu vedoucích... :) Hráli jsme normálně u stolu a prostřední "mlátící" v této verzi není. Každý hráč je "Venca" + se určí na nějaký čas téma přezdívek, např. druhy aut. Každý řekne na začátku, co je za auto, ostatní si musí samozřejmě zapamatovat, co kdo je... Další změna je v tom, že každý má pomyslné čárky, které se nikam nezapisují a musí si pamatovat i svoje, i všech ostatních. A pak už se volá tímto stylem: "Já Venca bez čárky volám Audinu s jednou čárkou." (tzn. že jsem se ještě nespletla, za to volám někoho, kdo už jednou chybu měl). Dotyčný pokračuje "Já Venca s jednou čárkou volám Trabanta s pěti čárkama." .... apod. :) Samozřejmě po chvíli se změní téma např. na stromy, zvířata, barvy..... aby byl zase další chaos, ale čárky zůstávají. Takže podobná verze, jen se člověk může splést ve svém jméně (vždy Venca), ve svých čárkách, v přezdívce, v cizích čárkách... A samozřejmě je tu i možnost, že si nevzpomenu, co má kolega za přezdívku a tak čárky naskakují a naskakují a já pořád jen opakuji "Já Venca se dvěma čárkama..... já Venca se třema čárkama... já Venca.... " :)
Sanny B. White: My to hrajeme s kamarádkama (uhm, vesměs dospělýma :)) jinak. Jako tad sedíme v kroužku, ale může to být klidně kolem stolu, jak kdo chce. Určíme si různé přezdívky, nejlehší jsou dvojslabikové. A vytleskává se rytmus, dvakrát do kolen a dvakrát do dlaní, na první dvě rány musí ten kdo je na řadě říct dvakrát svoji přezdívku, na druhé dvě dvakrát někoho jiného (zní to asi takhle: Hroch hroch - pomeranč pomeranč). Jde o to, rychle zareagovat, že jste na řadě. Samozřejmě, že celá vtipnost spočívá v tom, že rytmus se postupně zrychluje až do zběsilého tempa. U nás hra většinou končí v záchvatech smíchu :)
Lenik: Zahrádkář, Zoo
jména ovoce a zeleniny, jména zvířat
Komentáře
skautíínQaskautíínQa: ve schole sme to hráli se slavnejma osobnostma a ještě navíc s učebnicí chemie to bylo žůůžo
prej:Kajá Gott je sexy...:srdce::srdce::srdce::-):):cz::hophop::haha:
Pája: Dokonalý je, vyměnit si jména - lidé kteří sedí v kroužku si prohází jména. Potom ten co stojí uprostřed vlastně vidí toho kdo se tak doopravdy jmenuje, ale musí uhodit toho kdo má momentálně jeho jméno! xD
DrievkoDrievko: my to hravame ako Zoo len so znameniami zvierat ...a je to u nas najoblubenejsia hra.velmi lahko sa pritom schytavaju zachvaty smiechu:10::hophop::cool:
Mili: Další úprava: místo jmen zvířat si každý zvolí nějaký symbol, pohyb, který dané zvíře charakterizuje a signál tak běží beze slov. Nejdřív ukážu své zvíře (např.slon), že vím že je signál u mě a potom zvíře někoho jiného (např.žirafu - zvednu ruku nad hlavu jako krk) a tak dál, nejdřív moje zvíře a pak někoho jiného. S posíláním signálu se nemusí spěchat. Všichni musí dávat pozor kde signál je a jak putuje, ale nesmí přílišně upozornit "prostředníčka".
kk: také se to dá hrát s karimatkou v ruce.. to je pak boj o místo..:)
Lidus: Vlasycz: Jiste ze... :-)) A u nas je velmi oblibena, ac uz se zname az moc dobre :-D.. Je z toho takova mlaticka...
Vlasycz: nemohla by to být také přímo "seznamovací" hra s vlastníma přezdívkama?