www.hranostaj.cz
Dobíjení baterek
78%9 hodnocení
Počet hráčů: od 2
Věk hráčů: Mladší dětiStarší dětiDospívající a dospělí
Délka hry: Do 111 minut
Náročnost přípravy: Bez přípravy
Prostředí: Do místnosti
Charakter hry: Morální / sociálníZážitková / inscenační
Hra pro načerpání životního elánu a zahřátí na duši
Autor nebo zdroj: tradice 1.oddíl Luna
Nutné hrát ve vhodné, příjemné atmosféře (konec tábora či podařené akce, Vánoce, loučení s nějakým členem...) a večer!
Všichni obdrží velkou čtvrtku (A4), na níž si nakreslí baterku (nikoliv svítilnu, nýbrž energetický zdroj). Toto lejstro si přišpendlí na záda. Každý účastník je vyzbrojen fixou a má za úkol napsat všem z kolektivu něco povzbudivého na záda - aby jim "dobil baterky". Mohou se psát komplimenty, dobré vlastnosti, přání do budoucna, vyjádření osobního obdivu a úcty... cokoliv, ale mělo by se jednat o pozitivní sdělení. Nepodepisujeme se.
Až všichni napíší všem, baterky odšpendlíme, složíme do úhledných čtverečků a schováme. Čteme buďto večer před spaním, nebo ještě lépe druhý den, každý sám doma, ale ve stejnou, předem domluvenou hodinu!
Cíl hry: pozvednutí sebevědomí, rozvoj schopnosti hledat na druhých to dobré, umět pochválit a složit vhodný kompliment
Alternativní pravidla
Narvik: My jsme baterky na kurzu nabili a pak si je nechali na dobu, kdy budeme smutní, někdo nám ublíží, nebudeme si věřit a podobně . To znamená - neměli jsme tam ten synchronizovaný konec, každý ji otevřel až ve chvíli, kdy potřeboval dobít baterku. Mě vydržela dva roky v šuplíku u stolu, ale někdo si ji šetřil ještě déle. Na začátku je hodně těžké to vydržet, ale pak opravu pomůže...
baltazar: my sme to na jednom zážitkovým kurzu hráli ještě trochu jinak... nebo to je spíš aji trošku jinší hra... až na to příjde nálada, tak se sesednete do kroužku (nejlíp u plápolající louče někde v lese) a jeden začíná "Čím bych pro vás byl, kdybych byl... a teď např. zvíře"... a druzí mu na to odpovídají (např. byl bys pro mě štěně, protože seš hravej ale zároveň nejlepší přítel...)... dá se tam dávat cokoliv... je to teda hra spíš pro starší, ale to asi většina z tohoto soudku... a někdy ani s těma staršíma se to hrát nedá...
Květák: Podobné jako koblížek, ale "osobnější": Každý obkreslí svoji ruku na papír, podepíše a nechá kolovat, do ruky se pak píše... Hru jsem hrál ( jako účastník) bohužel bez prodlevy mezi četbou... Určitě to má nějaký smysl...
Koblížek: Je také jeden projekt, který se jmenuje květina pro tebe... máte list papíru, na kterém je namalována kytka, do které se dotyčný, kterého ten papír je, podepíše a dá se kolovat...
OkounOkoun: Máte-li výhrady k přítomnosti baterek, můžete si každý vytvořit a vyzdobit 'schránku', do které vám pak ostatní budou psát milé dopisy. Při ukončení akce se schránky zalepí, každý si ji schová a v předem určený okamžik, někdy večer po ukončení akce, si každý přečte zprávičky, které obdržel, zamáčkne slzu...
Komentáře
Kačka: To my zase na táboře míváme "bavlnkovou plantáž":), ta je super, prostě se na nějakej papír napíše, co která barva bavlnky znamená, pod to se ty bavlnky(nastříhaný) dají, každýmu se dá na krk provázek, a když chce někdo někomu jinýmu říct, že ho má rád-červená, nebo třeba že by se nad sebou měl zamyslet-tmavě zelená, dá mu tu barvu bavlnky a je to:schizo: nemusí se to používat jen pozitivně, protože třeba starší děcka to dokážou už leckdy skousnout, a lepší než na ně řvát...;-)
Godzy: My máme vždy celý tábor v jídelně pytlíčky přátelství, kam si píšeme vzkazy, pochvaly atd.
dasa: to my mame na tabore zavedene margaretky to sou obalky ktere ma kazdy prispendlene na stanu nejake 2 posledni dny kazdy napise budto vsem nebo kolika lidem chce nejaky vzkaz je pravidlem ze se pisi nejake dobre ae nasla sem i par mno ne moc pozitivnich. a v den odjezdu z tabora si kazdy v predem dohodnuty cas nejlepe ve vane:) vsechny precte... je to dycky desne dojemny:hophop:
Lidu: Na našem táboře jsme si zavedli vzkazovník - funguje na podobném principu. Každý človíček má svoji schránku, do které mu může kdykoliv kdokoliv vhodit vzkaz či malou pozornost, ale také napsat druhému to, s čím má problém a co nedokáže vyjádřit osobně... Daly se tak řešit různé věci, o kterých by se jinak vedoucí vůbec nemusel dovědět. Je třeba si ale dát pozor na to, aby si děti nějak nehezky a anonymně tímto způsobem nevyřizovaly účty - dokáže to moc ublížit. Celkově ale máme zkušenosti velmi pozitivní, zvlášť, když se na pomuchlném papírku dočtete, že jste super a najdete u něj bonbón či kvítečko :-)).