Hemerodromové

Fyzicky náročný terénní běh pro starší. Zkouška kondice i orientačních schopností.

Cílem družstva o čtyřech až šesti členech je co nejrychleji dopravit poselství (může jej představovat např. srolované lejstro nebo jiný předmět, současně slouží jako štafetový kolík) z jednoho místa na druhé, místa jsou od sebe vzdálena i několik kilometrů (podle stáří, zdatnosti hráčů a jejich počtu ve skupince). Předem jsou všichni seznámeni (pomocí mapy) s tím, kde je start, cíl (je dobré, aby se končilo v táboře) a kde jsou stanoviště na předávku - ta by se měla nacházet na nějakých orientačně jasných místech (vrchol kopce, velká křižovatka, most přes řeku...).

Trasa běhu však není přesně určená, ideálně vede tak, aby nebylo možné, nebo bylo alespoň dost nevýhodné, běžet po cestě nebo jiné komunikaci, a tak, aby bylo nutné běžet lesem, překonávat třeba i vodní toky (pro ty úplně nejzdatnější).

S úkolem seznámíme družiny večer předem, aby měly dostatečný čas na strategii. (dostanou mapu).

Při závodě by měl mít každý buzolu, pokud se běží v náročnějším terénu, tak i mapu.

Před závodem se družiny rozejdou, každý na stanoviště, kde bude přebírat štafetu, jdou tam spolu s vedoucími, kteří posléze zajistí často naprosto vyčerpaným dobíhajícím např. vodu nebo trochu čokolády, zkrátka aby při závodě nikdo nezkolaboval.

Jde o docela drsnou zkoušku fyzičky i orientačního smyslu, nejlepší ale je, když jsou v týmu jak kluci tak děvčata.

Je dobré dát nějaký záchytný bod: např. pokud se úplně ztratíte, jděte na jih, narazíte na řeku, vydáte-li se proti proudu, dorazíte do tábora apod.

Na trase, na místech, kde je pravděpodobné, že běžci poběží, může stát někdo a kontrolovat bezpečnost.

Pokud jsou v družince spolu se staršími i menší nebo fyzicky nepříliš zdatní jedinci, můžeme na konec zařadit i 'luštění zprávy' apod.