Na smolaře

Jeden z hráčů vysloví nějaké písmeno. Jeho soused přidá další, ovšem jen takové, aby obě písmena dávala začátek nějakého slova. Následující hráči jmenují další písmena a to tak, že každý, přidá-li své písmeno, musí mít na mysli určité slovo, které z dosud vyslovených písmen může vzniknout. Kdo řekne písmeno, jímž je ukončeno slovo (ovšem pouze podstatné jméno v 1. pádě jednotného čísla), píše nebo počítá si trestné písmeno. První je S, druhé je M atd. až do slova SMOLAŘ. Kdo se první stává smolařem, vypadává ze hry. Zvítězí ten, kdo má ve finálovém utkání posledních dvou hráčů nejméně trestných bodů - písmen. Trestné body se zapisují i v případě, že se nedá pokračovat v tvorbě slova. Třeba k písmenům Ž, Á, B připojí Z. Ten, který po něm přichází na řadu, se jej může zeptat, jaké slovo měl na mysli. Nedokáže-li ten, který Z navrhl, říci slovo začínající na ŽÁBZ (což věru asi nedokáže!), píše si trestný bod - písmeno. Jeho soused pak začíná nové kolo libovolným písmenem. Trestný bod dostává i ten, kdo se ptá předchozího hráče, co měl na mysli, ale nedostane správnou odpověď. Například ptá-li se hráče, který k písmenům Ž, Á, B připojil R, co tím myslel, a ten mu odpoví ŽÁBRY.