Fair Play

Děcka rozdělíme na dvě družstva, kterou budou mezi sebou soupeřit.
Úkolem děcek je posbírat co nejvíce míčků, ten si můžou vzít tehdy, pokud si na stanovišti z předem nachystaných pytlíčků vytáhnou ano. Jakmile si ho vytáhnou, vezmou míček, běží zpátky a běží další z družstva- takových to stanovišť může být libovolný počet, já osobně jsem pro tři stanoviště. U každého stanoviště jsou míčky, které děcka sbírají vytáhnou-li si z pytlíčku "ano" V prvním pytlíku jsou dvě "ano" a jedno "ne" , ve druhém jsou dvě "ne" a jedno "ano" a ve třetím jsou samé "ne" - to to děcka nesmějí znát, potom by hra ztratila smysl. Hráč, který přinese míček i z posledního stanoviště je samozřejmě podvodník, protože to nemohl udělat. Vedoucí při této hře dělají jen dohled, aby se děcka nedívaly dovnitř do pytlíků, ale v takové vzdálenosti, aby neviděli na obsah kartiček. Aby se tam děcka nedívala může být u každého stanoviště pytlík se zatemněnými okuláry, aby tam neviděli, vedoucí kontrolují pak jen nasazení brýlí. :D Není to povinné. Na konci této hry je dobré si o tom s děckama povykládat. Hlavně neodsuzovat- všichni by podváděli, jen jde o to kdo vydrží nejdéle.