Hráči sedí u stolu. V jedné ruce mají kartičku s nápisem ANO, ve druhé NE. Popřípadě je možné použít alternativní prostředky, třeba v jedné ruce držet tužku (ANO) a ve druhé ne.
Vedoucí má připravený seznam několika zjišťovacích otázek, tedy takových na které lze odpovídat ANO nebo NE. Přečte otázku, nechá několik dramatických sekund a pak se zeptá: "Ano nebo ne?" Následně každý hráč zvedne jednu ruku, čímž označí svoji odpověď. Pokud nezareaguje okamžitě (tak do dvou sekund), počítá se to jako špatná odpověď, stejně tak se netoleruje zvednutí jedné odpovědi, pak rychlé přehodnocení názoru a zvednutí druhé. Proto se nevyplácí dlouho otálet či moc do hloubky přemýšlet. Za každou odpověď je jeden bod.
Hru je možné pojmout dvěma způsoby. Buď ji hrát jako test nějakých konkrétních znalostí z toho, co se právě vedoucí snaží nebohé svěřence naučit, nebo používat záludné otázky, zajímavosti, chytáky, otázky pracující se slovy, hádanky a hlavolamy - zde pak hraje roli fakt, že na přemýšlení o odpovědi není moc času.