Začneme definicí:
Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.
Nejprve je potřeba stáhnout si ten gamebook (viz. příloha) Potom si ho pořádně pročtěte a přizpůsobte svému tématu. (v příběhu je vodník, pták Noh a pár démonů, takže se to úplně nehodí k táborovému tématu, jako romantističtí básníci 19. století) Konečná verze je bohužel nenávratně ztracena, a tak tam možná chybí pokračování dvou větví a proto také nejsou proházené odkazy. Z toho důvodu Vám doporučuji dovymyslet zbylé větve (vše se spojuje na ostrově v jezeře) a při té příležitosti by to chtělo i proházet odkazy. Mezitím ještě očíslujte obálky. Nyní je potřeba jen přiřadit odstavce k obálkám (minimálně hodinové peklo). Teď je na čase, zaúkolovat nějakého pomocníka, aby sehnal tu věcičku, jež je konečným odkazem v GameBooku. (PS: nebojte dole bude názorný příklad)
Názorná ukázka: (upozornění - v tom gambooku nic takového není)
46
Jdete po cestičce a potkáte rychlovarnou konvici. Zeptáte se jí, jestli neviděla nějaký artefakt (12), nebo raději zdrhnete (3)?
rozhodnete se pro 12 12
konvice zabublá: "ano, mamutí artefakt je můj dobrý přítel. Teď se opaluje támhle na tom oltáři" (50) 50
jdete směrem k oltáři. po dlouhé a strastiplné cestě se vám to konečně podřilo. našli jste mamutí artefakt (nyní to musí odkazovat na nějaké známé místo, například ten jasan za zdravotkou, nebo ta mýtinka, jak jsme na ní minulej rok zabili vůdce ufonů.)
Průběh hry: Nejprve přijde úvodní postava s prosbou o pomoc. Postava vysvětlí pravidla a zdůrazí například
1) díváte se jen do obáleky, na kterou odkazovala ta minulá
2) nesmíte se vrátit na minulou obálku
3)pokud něco nesedí (chybí odkaz nenavazuje příběh) vraťte se do tábora a zeptejte se mě
...
Potom rozdělí děti do dvojic, anebo je nechá jako jednotlivce, podle věku a schopnosti pozorně číst. Postupně vysílá děti k číslu, podle toho jak se rozhodli. (obálky jsou buď číslem nahoru rozházené po louce, nebo za sebou popořadě pověšené podél cesty na stromech)
Asi za 15 minut, max čtvrt hodině se vrátí první dítě s artefaktem (u nás to byli šíleně těžké puzzle rozdělené do obálek, takže každá dvojice přinesla něco a navíc se tím zabila ta hodina zbylého času)
PS: Děti to bavilo. Nevzpomínali sice na konci tábora zrovna na tuhle hru, ale bavilo je to.
PPS: Odpusťte mi prosím pravopisné, mluvnické i jakékoliv jiné chyby
PPPS: Vím, že je toho potřeba spousta dodělat, ale i tak to ušetří asi měsíc práce. Věřte mi.
PPPPS: Jestli to nechápete, nedivím se vám.