Pohádka

Jazykově nadaný, vypravěčsky schopný, improvizátorsky talentovaný a celkově dostatečně střelený hráč dostane roli vypravěče. Má určitý čas, aby si přibližně připravil příběh či jeho kostru - nejlépe pohádkový.

Ostatní hráči si mezitím sednou dokolečka a každý vymyslí jednu postavu a jeden její citát. Postavy mohou být jak smyšlení hrdinové z pohádek, příběhů, knih, filmů, pověstí, mýtů a kdovíodkudještě, tak skuteční lidé známí z historie, z politiky, z kultury.
Následně každý hráč pošle jméno své postavičky spoluhráči po své levé ruce, citát své postavičky pošlou napravo. Sám přijme postavičku od hráče napravo a citát zleva. Své vlastní hodnoty zapomene a pamatuje si jen ty, které přijal.

Vypravěč začne vyprávět svůj příběh. Vždy, když potřebuje jméno nějaké postavy, ukáže levou rukou na jednoho z hráčů - posluchačů. Ten vysloví jméno postavy, které si pamatuje z první fáze hry. Tato postava pak figuruje v příběhu. S citáty je to podobné - kdykoliv v 'pohádce' má někdo něco říct, ukáže vypravěč pravou rukou a získá tak od jednoho z hráčů potřebnou repliku.
Místo levé a pravé ruky bývá vhodnější používat prázdnou ruku a ruku držící nějaký předmět.

Jedna drobná komplikace je, že postavy nesmí příliš mluvit, zato se musí rychle střídat - na každou postavu totiž připadá jen jedna replika:)

Úspěch hry závisí zejména na schopnostech vypravěče. Vždycky vznikne bizarní a iracionální slátanina, ale aby měla hlavu a patu, to vyžaduje určité umění.