Oproti původní schovávané se Kamaš liší rituálem před vlastním zahájením. Dobrovolník (popř. první zapikaný hráč z minulého kola) se otočí, ostatní hráči se postaví za něj a jeden z nich se ho dotkne. Aspirant na pikání se otočí, ostatní se ho zeptají: 'Kam až?', na což on navrhne nejaké místo v rozumné vzdálenosti od pikoly. Poté se pokusí uhodnout, kdo se ho onehdá dotknul. Pokud se netrefí, piká on, pokud ano, piká jmenovaný, který se ho dotknul. Ten, kdo je takto určen k pikání, musí doběhnout až k onomu zvolenému místu (po cestě tam se musí dívat jen na ono místo a neotáčet hlavu - jednak proto, aby neviděl, kam se ostatní schovávají, také to může být docela nebezpečné), po cestě zpátky už může částečně špehovat schované. Až doběhne k pikole, pronese klasické 'Před pikolou za pikolou...' a začíná hledat stejně jako u klasické schovávané.
Z praktického hlediska je takto hra zajímavější pro starší a schopnější hráče, protože se omezuje oblast, kde je možné se bezpečně schovat ze začátku (protože běžící hráč vidí), ale poté je možné se pokusit o přesun a útok z méně chráněné strany. Pro pikajícího také odpadá velký matematický problém spojený s náročným počítáním (občas až do padesáti!)
Jistě je pochopitelné, že hra se nejlépe hraje ve tmě stylem plížit se - plížit se - nebýt viděn.