Stezka odvahy

Tuhle hru znají snad všichni, ale každý tábor ji hraje trochu jinak, používá trochu jiné finty, pravidla.. Pište do diskuze vaše nejlepší návrhy, jak postrašit děti! :-)
Pro úplnost přidávám i pravidla.

Příprava
V okolí tábora, nejlépe v přírodě v lese tak, aby tam byla v noci co největší tma, vybereme ve dne bezpečnou, ale členitou cestu. Ideální je vést trasu z kopce do kopce tak, aby byla lehce fyzicky náročná. Konec trasy je dobré zakončit nějakým obzvlášť strašidelným místem typu hřbitov, rozpadlý dům či sklep, kaplička. Pokud nejsou k dispozici, zakončíme na nějakém jiném místě. Obecně platí, že čím delší trasa je, tím lepší, ale zároveň se musí přizpůsobit počtu strašidel - z bezpečnostních důvodů by měla být trasa dostatečně obsazená strašidly tak, aby bylo možno v případě úrazu či odbočení z cesty včas zasáhnout.
Při výběru trasy dbáme zejména na bezpečnost, aby se nám děti za tmy nezabily.

Při setmění trasu projdeme a nachystáme tak, aby ji šlo za tmy projít - nějak ji vyznačíme. Oblíbený způsob je vytvoření cesty ze svíček nebo natažení provázku mezi dvěma místy. Možné je například i přepadení človíčka několika strašidly a jeho přenesení o několik metrů dále či navigace podle zvuku. Nejlepší je samozřejmě všechny způsoby postupně nakombinovat - záleží na organizačních možnostech.

Po vyznačení cesty (zapálení svíček, napnutí provázku, instalaci mobilu s vyzváněním "pojď sem!"), přichystání všech strašidelných rekvizit a schování všech strašidel podél cesty vyšleme signál, že vše je připraveno a že stezka může začít.

Průběh hry
Ze startovacího místa vysíláme děti po jednom, menší po dvou, ve vhodně zvolených intervalech - záleží na časových možnostech hry. Čím delší intervaly, tím lepší - děti se nám nebudou tolik párovat na cestě. Malé děti mají vždy přednost. Čekající děti vhodně na stezku připravujeme - například je poučíme o tom, jak se chovat, kdyby potkaly vlky, kteří byli v oblasti náhodou před měsícem spatřeni, kdyby potkaly medvědy, kdyby slyšely zmiji. Volala policie, že v této oblasti se také asi před rokem ztratila jedna stopařka, jejíž tělo se stále hledá - kdyby ho náhodou našly, tak ať se neleknou, stejně jako duchů z keltského pohřebiště a na místě vraždy jednoho loupeživého rytíře - takovéto lehké "poučení o bezpečnosti" zvýší napětí a zabije čas.

Po vypuštění dítěte je průběh snadný - dítě prochází po značené cestě až na konec a po cestě je strašeno. Na konci dojde buď do tábora a jde spát, nebo na nějaké shromaždiště, kde zase čeká, než všichni dorazí. V takovém případě je můžeme znovu obveselit strašidelnými historkami.

Oblíbené způsoby strašení
- zvukové efekty: Obzvláště oblíbený způsob strašení ženských strašidel. Možno doplnit posvícením zespodu na svůj obličej a krásným úsměvem.
- vizuální efekty: například použití strašidelné masky, plamenomet ze zapalovače a spreje, oběšenec na stromě
- dotykové efekty: nečekaně se odněkud dotknout oběti
- lehce násilné efekty: zvednu hráče do vzduchu, zatočím se, sundám ho a jdu pryč :)
- a samozřejmě kombinace!

Potřehy
- pokud najdete mezi svíčkami dostatečně tmavé místo a máte tmavé oblečení, pak si můžete sednout na cestu a nikdo vás neuvidí
- za svíčkou je největší tma - svíčka oslňuje. Z jedné strany u svíčky si udělejte nenápadnou světelnou clonu, např. z kůry, klacků, listí tak, že okolí bude více osvětlené než vy. Díky oslnění hráče svíčkou nebudete prakticky vidět, a to ani když budete ležet přímo za svíčkou.
- pozor, aby svíčky nezhasínaly a aby nic nezapálily (jednou nám svíčka dohořela a zapálila pařez, na kterém stála :)
- strašíme s citem! Malému dítěti stačí "Bububu!" a má dost, náctiletým skáčeme ze stomu za krk a u toho vydáváme zvuky, jako když se mrouská sto koček.

- Diskutujte! :) Podle příspěvků zkusím hru průběžně aktualizovat a pravidla doplňovat a vylepšovat.