Dobývání hradů

Družiny jsou sloučeny do 3 větších družin. V okolí tábora je několik hradů, které je možno dobýt. Na každém hradu je štít s číslem, které určuje obranu hradu a truhla s počtem číší, který určuje jeho bohatství. Obojí je skryto.
Družstva si vylosují pořadí, ve kterém budou táhnout. Toto pořadí je trvalé.
První družstvo se vydává k nějakému hradu – postupuje vždy celé družstvo. Když dorazí k hradu, vyšle zvolený počet bojovníků k dobytí hradu. Pokud je počet bojovníků roven nebo větší, než je číslo na štítu, hrad dobije. Pokud menší, odtáhne s nepořízenou a může zkusit štěstí u jiného hradu. Na hradě musí nechat družina alespoň jednoho rytíře. Počet střežících rytířů se tak připočítává k číslu na štítu. Poklad může zůstat na hradě celý nebo jeho část, či celý může družina přemístit na jiný hrad, který se pokusí dobýt.
V případě přenosu pokladu na jiný hrad se počet číší přinesených z jiného hradu dvojnásobí (př. na hradě A je 5 číší a jsou na něj přineseny 2 číše z hradu B, tyto dvě číše mají tedy hodnotu 4). Dobytím hradu končí “tah” jednoho družstva a táhne další.
Poté, co každé družstvo táhne ze základny se každý tah omezuje na pokus o dobytí hradu, popř. jeho dobytí.
V dalším “tahu” tedy družstvo rozhodne o posádce zanechané v hradu, zvolí další hrad jako cíl a počet číší, které se přenesou a vyrazí ke zvolenému hradu.
Je možno dobývat nejen “prázdné” hrady jen se štíty a truhlami, ale i hrady již obsazené. I zde ale platí, že hrad je dobyt jen pokud síla družiny se rovná nebo je větší než posádka hradu (číslo na štítu + počet střežících rytířů).
Občas mezi rytíře vběhnou lapkové, kteří mohou družině sebrat číše, které převážejí. Pokud zrovna nic nepřevážejí, odejdou s prázdnou. Hra končí v momentě, kdy je obsazen poslední volný hrad (bez živé posádky). Pak se sečte počet číší, které družstva získala.
Počet číší = počet bodů