Gamebook naživo

Pro ty, co jsou líní hledat, sem dávám citaci z wikipedie:
Gamebook je kniha, ve které není čtenář stoprocentně vázán napsaným dějem, ale může si ho do jisté míry sám vytvářet. Jedná se tedy ve své podstatě více o textovou hru než o knihu. Volba vlastního příběhu je umožněna tak, že všechny odstavce jsou očíslovány a za každým odstavcem je na výběr z několika možností, včetně čísel příslušných odstavců. Volba je ovlivněna buď náhodou, nebo logickým úsudkem.

Teď je již jistě zřejmé, v čem spočívá podstata hry: na téma zapadající do (např.) celotáborové hry vymyslíme "příběh" - my jsme měli akci volně inspirovanou Maškarádu od T. Pratchetta, hráči byli členové Zeměplošských aristokratických rodin, které sponzorují operu. Opeře škodil fantom a hráči v téhle fázi hry o něm hledali nějaké informace, co je vlastně zač a jak se ho zbavit.

V přiloženém souboru najdete celou vytvořenou hru (včetně novinového článku a "informační karty" na složce u Městské hlídky). Můžete se tím inspirovat.

Jednotlivá stanoviště očíslujte, umístěte do obálek (taktéž očíslovaných) a ty rozptylte rovnoměrně na hracím území. Jako hrací území se nám osvědčilo město (hráli jsme v pevnosti Josefov - viz přiložený soubor, ale nejsou tam zakreslená ta stanoviště, domalovávali jsme je až na místě). Pokud by se hra hrála v lese, je třeba velmi podrobná mapa (například mapa pro orientační běh).

Pečlivě zaznamenejte jejich umístění na mapě a ke každému přidejte ještě podrobnější popis, kde se nachází (např. - obálka je zastrčená za okapem). Je totiž vhodné obálky celkem dost schovat, jinak je někdo přemístí/šlohne.

Každá skupinka nebo osoba (my jsme hráli po skupinkách) dostane mapku, do které si zakreslí umístění stanovišť včetně jejich bližšího popisu. Taktéž je vhodné, aby měla u sebe telefon a v případě, že nemůže nějaké stanoviště najít, se ozvala organizátorovi, který má u sebe taktéž vytištěná všechna stanoviště a případně ztracené stanoviště dotyčnému přečte.

Pak postupně vyráží na trasu (po cca 3-4 min.) a je vhodné, aby hned na prvním stanovišti bylo více stejně "hodnotných" možností, aby se hráči rozptýlili a nešlapali si na paty.

Hráčům/skupinkám je zakázáno mezi sebou komunikovat, pokud se nenachází na stejném stanovišti. Taktéž je zakázáno otevírat a číst obálky v jiném pořadí, než jak je vede příběh. Samozřejmostí je to, že se obálky po přečtení vrací na přesně stejné místo, kde byly.

Závěr hry lze nastavit těmito způsoby (možná přijdete i na jiné, mě napadají tyhle dva):
*hráči mají pokyn, že až budou mít pocit, že vypátrali dost informací, se mají vrátit do "hotelu v Zapudrované ulici" (do klubovny apod.), kde si přečtou obálku č. 13, čímž skončí
*cílem hry je příběhem projít až na konec, který je pošle zpátky

Hru lze ozvláštnit např. postavami, které se po hracím území pohybují a různě interagují s hráči:
*bojují s nimi (dotykem/zásahem míčku atd. - dotyčný se musí odebrat na místo, kde se zas oživí/hráč musí odevzdat papírek, za což dostane trestný bod...)
*dávají jim hádanky, za jejichž uhodnutí poskytnou výhodu
*"Kolík Aťsepicnu" (má vtipné hlášky a rozdává hráčům "uzenky" - sušenky, příp. čaj atd.)
*utíkají před nimi (osoba má u sebe "klíč", který musí hráči získat, aby mohli projít do nějaké další části hry, když chytí prchající osobu, tak jim klíč vydá)

Další postřehy:
*u mě to dopadlo tak, že většina skupinek si chtěla projít příběh celý (nebo skoro celý) i s všemi alternativami a tak jim to trvalo mnohem déle, než jsem předpokládala
*pokud hrajete ve městě (což doporučuju), je fajn na obálky napsat kromě čísla i větičku "Prosím, neničte, po ukončení hry bude odstraněno" (nebo něco na ten způsob)
*jednotlivým částem příběhu je třeba přiřadit čísla naprosto náhodně, aby podle nich nešlo odvodit, kudy vede ideální cesta
*příprava (vymýšlení příběhu) trvá poměrně dlouho, nepodceňujte ji! Taktéž si dejte pozor, abyste "dopsali" všechny alternativy a nějaký kus příběhu nevedl na číslo, které vůbec nemáte. Taky by měl mít příběh alespoň trochu návaznost, aby jej jedna skupinka neprošla za 15 min. a jiná za dvě hodiny (tj. někam lze vstoupit až po tom, co známe informaci získanou jinde)
*ve hře kromě příběhu můžou být i otázky - nejkratší cesta příběhem je přes správné odpovědi (a vítězem je pak hráč, který prošel nejrychleji)