Útok ze zálohy

Potřebujeme najít vhodně členitý terén, ideálně zarostlý les, kde je občas spadený strom, nebo jiný prostor, kde je dost úkrytů. Zhruba uprostřed by měl být holý plácek.

Jeden z hráčů (ideálně alespoň v prvním kole dospělý hráč) je pozorovatelem. Štvanou zvěří zahnanou do kouta. Stojí na jednom místě, případně v přesně vymezeném kruhu o průměru maximálně metr. V něm se může libovolně otáčet, krčit a naklánět, ale nesmí z něj vyjít.
Ostatní jsou lovci a mají za úkol se někde v jeho blízkosti ukrýt tak, aby jej mohli strefit šiškou či škrobovkou.
Pozorovatel si zakryje oči a ideálně i uši, aby nic neviděl a neslyšel, a než napočítá do domluveného čísla, lovci se musí ukrýt. S sebou si berou jen tři náboje. Každý lovec pak postupuje samostatně. Snaží se připlížit nepozorován co nejblíž pozorovateli a trefit ho škrobovkou.
Pozorovatel se může bránit pouze tím, že lovce spatří a označí. Pro vyřazení lovce nestačí slyšet šustění někde v křoví, je třeba z něj opravdu alespoň kousek vidět.

Hra může končit buď:
- prvním sestřelením - pak vítězí lovec, který se poprvé trefil
- nejvíce zásahy - vítězí lovec, který se trefil nejvíckrát
- nejbližším zásahem - vítězí ten, kdo se trefil a byl přitom nejblíž pozorovateli
- pokud všichni vystřílí všechny náboje a nikdo se netrefí, vítězí lovec, který se nepozorován dostal nejblíž k pozorovateli.


Ukázalo se, že je vhodné dětem vysvětlit zásady při schovávání - míň je vidět člověk ležící na zemi, než stojící za stromem. Je dobré se schovat tak, aby mě měl pozorovatel proti slunci. Je možné si vytvořit maskování z přírodnin. Pohybovat se a šustit nejlépe tehdy, kdy fouká vítr, aby zamaskoval zvuky...

Hru je vhodné víckrát opakovat s pokynem, aby si každý vždy našel jiný výchozí úkryt.