Schovaná slova

V takové hře nepomůže bedlivý zrak a pozorovací schopnost, ale jiné dovednosti: soustředěnost, pozornost a vynalézavost. Hra začíná jako obvykle volbou hadače. My budeme „schovávat“ slova, on je bude „hledat“.
Požádáme hadače, aby na chvíli odešel z místnosti a domluvíme se na některém známém přísloví nebo na verši básně, kterou všichni znají. Dejme tomu, že jste se rozhodli schovat pořekadlo „čistota půl zdraví“. Rozdělíme text na části: „čistota“, „půl“, „zdraví“. Proč je nutné text takto rozdělit, vyplyne z dalšího popisu hry. Hadač se vrací. Oznamují mu, že je „schováno“ pořekadlo a že on při jeho hledání může dát libovolné otázky některým třem hráčům. Hadač z toho pochopí, že text domluveného pořekadla je rozdělen na tři části a že první, komu dá otázku, musí do své odpovědi vložit první část smluveného textu, druhou část a třetí poslední část textu.
Ukážeme si to na příkladu.
„Co se ti dnes zdálo!“ – zeptá se třeba hadač jednoho hráče. Ten musí do své odpovědi vložit slovo „čistota“, ale tak, aby je co nejlépe schoval mezi ostatními slovy. Může říci: „Zdálo se mi, že jsem byl v nějakém cizím městě. Tam byl všude takový pořádek a čistota, že jsem se nemohl vynadívat“.
„Kde rostou citróny?“ bude dejme tomu otázka druhému. Ten může odpovědět: „V teplých krajích. Některé se spotřebují přímo v zemi a asi půl sklizně se vyváží.“ A do poslední odpovědi je třeba „schovat“ slovo „Zdraví“.
„Co budeš dělat v neděli?“ Odpověď: „Pojedeme s rodiči na výlet, abychom poznali zase nová místa kolem Prahy a upevnili si zdraví.“
A nyní ať střední hádá, na kterém pořekadle jsme se domluvili. Pokud hadač neví, je možné opakovat sérii otázek, avšak s nějakým postihem (ztráta bodů a pod).