Libreto Zanedlouho tomu bude 100 let, co se odehrála v Severní Americe jedna z posledních indiánských tragédií. Kmen Čejenů byl vyhnán ze svých lovišť na jih, do rezervace vzdálené bezmála tisíc kilometrů. Jejich novým domovem se měl stát nehostinný kraj zamořený malárií, v němž nebyla skoro žádná zvěř.
Náčelníkovi Tupému Noži bylo jasné, že celý kmen brzy vymře, jestli se odtud nedostanou. Znovu a znovu žádal úřady, aby jim povolily návrat na sever, ale bílí vládci zůstávali k jeho prosbám hluší.
A tak jedné noci vytáhli Čejenové z rezervace bez povolení. Vezli děti, ženy a všechen svůj majetek. Nazítří byl jejich útěk zpozorován vládním zvědem. Po stopách uprchlíků se vydal silný oddíl vojska. Začala honička,která měla trvat celé týdny a při níž zesláblí Indiáni prokázali neobyčejnou statečnost. Útoky bílých vojáků byly několikrát úspěšně odraženy. Velící důstojník musel žádat o posily.
Pak se jim přece jen podařilo Čejeny obklíčit na vrchu nazvaném Havraní hnízdo. Vyzvali je, aby se vzdali. Odmítli. Blížil se večer, a tak vojáci odložili úder na ráno. Když se rozplynula jitřní mlha, Havraní hnízdo bylo prázdné. Indiáni se do jednoho proplížili řetězem stráží, osedlali koně a ujížděli dál na sever.
Úkol hry: Tábor se rozdělí na 2 skupinky. 1.skupinka zastupuje Indiány, 2.skupinka vojsko. Indiáni se zdržují u chaty, stožíru nebo jiného středového bodu, vojsko minimálně 20 metrů daleko.
Úkolem indiánů je dostat aspoň 100 metrů se přes vojsko kterým je obklíčeno. Vojsko má za úkol obklíčit chatu tak, aby se indiáni přes ně nedostali. Vojsko prohraje v tu chvíli, kdy se polovina indiánů dostane do vzdálenosti 100 metrů od chaty.