Hutututu

Hra se hraje na poměrně malém hřišti rozděleném na dvě stejně velké části - úplně stačí 5 x 10 metrů na každou polovinu. Hráči se nejprve rozdělí na dvě stejně silná družstva, ale toto rozdělení není příliš důležité, protože se stejně brzy změní.

Družstva se střídají ve vysílání jednoho ze svých zástupců na lov do území protivníka. Lovec smí být vždy jen jeden a mělo by být jasné, kdo to právě je. Každý, koho se vyslaný hráč dotkne, je ohrožen transferem do druhého družstva - ledaže by se nevrátil ani lovec. Ten totiž musí po celou dobu pobytu na území nepřátele dělat 'hutututututu' atd., a to na jediný nádech - nesmí se nadechnout. Pokud mu dojde dech (většinou proto, že na něm leží / sedí horda protivníků / je jí pevně držen), sám zůstává lapen a mění tak svoji stranu. Ti, kterých se dotkl, nejsou nijak ovlivněni. Lovcovi se stačí jedinou částí těla (třeba malíčkem) dostat zpět na svoji polovinu, a už se to považuje za úspěšný návrat, proto pozor na něj.

Hra tedy většinou vypadá tak, že jeden se nadechne, vběhne do území protivníka, dělá hutututu, snaží se letmo dotknout několika protihráčů a pak rychle zdrhne zpátky. Jeho soupeři, zejména ti, kterých se dotknul, se ho snaží chytit a udržet na území, dokud se nenadechne.